|
|
Výuka mediální výchovy na středních odborných školách v Libereckém kraji
Poláková, Kristýna ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
I Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem výuky mediální výchovy na třech středních odborných školách v Libereckém kraji - SPŠ a VOŠ Liberec, SPŠ stavební Liberec a VOŠMOA Jablonec nad Nisou. Teoretická část obsahuje popis základních pojmů jako je mediální výchova, mediální gramotnost a digitální gramotnost. Jsou představeny materiály, ze kterých školy vychází při tvorbě školských vzdělávacích programů (ŠVP) pro jednotlivé obory. Dále jsou pak popsány tři metody využitelné pro výuku mediální výchovy - kooperativní učení, diskuze a řízené objevování. V rámci praktické části bylo uskutečněno šest rozhovorů s různými vyučujícími ze tří výše zmíněných škol. Z těch vyplynulo, že na žádné ze škol k roku 2023/2024 neprobíhá výuka mediální výchovy jako samostatného předmětu, i přesto, že ji respondenti považují za důležitou. Největšími problémy na zařazení mediální výchovy či jejích dílčích témat se jeví nedostatečná časová dotace a nedostatečná kvalifikace vyučujících. Každý z dotazovaných vyučujících posiluje během svých hodin mediální gramotnost jiným způsobem; někteří analyzují texty, někteří mluvený projev, někteří trénují používání různých zdrojů a jejich citování.
|
|
|
Didaktický potenciál projektového pojetí výuky publicistického stylu a mediální výchovy na SŠ
Černý, Matouš ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je na základě vlastní pedagogické praxe popsat a zanalyzovat možné přínosy projektového pojetí výuky publicistického stylu a mediální výchovy na SŠ. První, teoretická část se zabývá nejprve rolí médií a masmédií v moderní společnosti s důrazem na aktuální stav mediálního prostředí v ČR a na zvyklosti žáků a žákyň SŠ v konzumaci mediálních obsahů. Následuje vymezení pojmů mediální gramotnost a mediální výchova, soubor veřejně dostupných inspiračních zdrojů, kurikulární zakotvení tématu a pohled waldorfské pedagogiky. Poskytnut je také základní vhled do charakteristiky publicistického stylu a projektové výuky. Druhá část práce se věnuje popisu a reflexi projektu tvorby třídního studentského časopisu na Waldorfském lyceu v Praze. Nejprve jsou představeny principy autoevaluace učitele a zásady metodiky 3A (anotace-analýza-reflexe), dále je popsána geneze a kontext popisovaného projektu, jeho průběh a reflexe. Žáci*žákyně v projektu objevovali*y zákonitosti fungování novinářské redakce - sami*y rozhodovali*y o náplni i vizuální podobě časopisu, psali*y texty, navzájem si je editovali*y i korigovali*y a produkčně se podíleli*y i na samotném vydání časopisu. Na konci práce jsou shrnuty hlavní klady a zápory takto pojaté výuky a navrženy její možné alterace. Celkově může práce...
|
|
|
Mediální vzdělávání a mediální gramotnost žáků středních odborných škol
Horký, Martin
Bakalářská práce se věnuje mediálnímu vzdělávání a mediální gramotnosti žáků středních odborných škol. Cílem práce je popsat, analyzovat a interpretovat stav mediálního vzdělávání a mediální gramotnosti žáků středních odborných škol. Práce se dělí na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a na část aplikační. Teoretická část se zabývá definičním vymezením pojmu „mediální výchova“ a její historií, definičně vymezuje pojem „mediální gramotnost“ a navzájem tyto pojmy propojuje. Dále jsou v teoretické části uvedeny příklady pro odborné a volnočasové mediální vzdělávání. Následná aplikační část práce se zabývá výzkumem stavu mediálního vzdělávání a mediální gramotnosti žáků na středních odborných školách. Výzkum je realizován kvantitativním přístupem s využitím metody dotazníkového šetření. Práce je zakončena diskusí nad výsledky výzkumného šetření.
|
|
|
Mediální gramotnost pohledem aktérů mediálního vzdělávání dospělých
Šťastná, Lucie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Pavličíková, Helena (oponent) ; Vrabec, Norbert (oponent)
Tématem disertační práce je mediální gramotnost z pohledu klíčových aktérů mediálního vzdělávání dospělých. Mediální gramotnost je pojem, na který může být nahlíženo různě a jehož obsah se v čase mění. Z tohoto důvodu je pojem v práci představen v celé své šíři. Zatímco pohledy politiků a teoretiků lze odvodit z publikované legislativy a odborné literatury, pohledy lidí, kterých se rozvoj mediální gramotnosti dospělých v praxi nejvíce týká, známé nejsou. Proto se disertační výzkum zaměřil právě na to, jak jednotliví aktéři mediálního vzdělávání dospělých (organizátoři, účastníci a úředníci) vnímají pojem mediální gramotnost, jestli se v náhledu na mediální gramotnost shodují a jestli je možné zástupce jednotlivých pojetí nějak charakterizovat. Předstupněm k této fázi výzkumu byla kvalitativní obsahová analýza, která poskytla typologii příležitostí k mediálnímu vzdělávání dospělých v ČR. Ta pak byla využita k výběru co nejrozmanitějšího vzorku vzdělávacích akcí a informantů pro hlavní fázi kvalitativního výzkumu. S informanty byly provedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. V rámci analýzy dat bylo identifikováno sedm rozměrů mediální gramotnosti, jejichž různé kombinace tvořily různá pojetí mediální gramotnosti u jednotlivých informantů. Část informantů se v pojetích mediální gramotnosti...
|
|
|
Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích
Lebduška, Daniel ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem práce Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích je ověřit spojitost mezi archetypální narativizací a dezinformacemi, popsat jaké archetypální narativy dezinformace nejčastěji využívají, systematizovat je a následně popsat na jaké emoce archetypální narativizace v dezinformacích cílí. Tato diplomová práce zkoumá využití archetypální narativizace jako přesvědčovací techniky v dezinformačních řetězových emailech. Na základě konceptu archetypů z jungovské psychologie a teorie narativizace tento výzkum zkoumá, jak jsou archetypální prvky strategicky využívány k utváření a šíření zavádějících informací. Prostřednictvím komplexního přehledu literatury a analýzy konkrétních dezinformačních zpráv tato práce zkoumá základní motivace a účinky využívání archetypů v dezinformačních narativech. Využitím hluboce zakořeněných psychologických vzorců a kolektivní kulturní symboliky se tyto kampaně snaží manipulovat s emocemi, podporovat kognitivní předsudky a využívat společenské rozpory. Používání archetypů, jako je Hrdina, Mudrc a Rebel, umožňuje vysilatelům dezinformačním sdělení vytvářet přesvědčivá vyprávění, která rezonují s cílovým publikem a vyvolávají specifické emotivní reakce. V závěru práce je navrhován další interdisciplinární výzkum a vývoj účinných protiopatření proti zneužívání...
|
|
|
Média jako možný zdroj ohrožení dítěte předškolního věku očima jejich rodičů.
Brázdová Vančurová, Jana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma negativních vlivů médií působících na děti předškolního věku. Počáteční část práce se věnuje na vysvětlení pojmu médium, jeho typologii a funkcím. Dále se práce zaměřuje na důležitost mediální a digitální gramotnosti a její zasazení do vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání. Součástí práce je také popsání vývojových specifik dětí předškolního věku a popis negativních vlivů médií. Poslední kapitola teoretické části se věnuje výchovným stylům v rodině a jejich využití pro mediální výchovu. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem rodiče předškolních dětí vnímají sledování médií a zda si uvědomují možné negativní vlivy, které mohou na děti prostřednictvím médií působit. Výzkumné šetření bylo založeno na kvantitativní metodě a pro sběr dat byla využita forma nestandardizovaného dotazníku. Šetření se zúčastnilo 166 respondentů a na základě analýzy dat proběhla interpretace výsledků. Výsledky ukazují, že rodiče předškolních dětí si uvědomují negativní vlivy médií a mají zájem o obsah, který děti v médiích konzumují. Pro regulaci sledování médií využívají pravidla a nastavení rodičovské kontroly. KLÍČOVÁ SLOVA média, vliv médií, dítě předškolního věku, mediální gramotnost, rodiče
|
|
|
Mediální vzdělávání optikou odborné učitelské veřejnosti
Píšová, Denisa ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Mediální vzdělávání optikou odborné učitelské veřejnosti je vytyčit otázky a témata, která se objevují v diskurzu o mediálním vzdělávání v České republice, a to zejména pohledem pedagogů a odborníků zabývajících se touto problematikou. Na teoretických základech opírajících se především o rámcové vzdělávací programy a o průzkumy z posledních let a pomocí obsahové analýzy online diskuzí pod zpravodajskými články bude zjišťován stav mediálního vzdělávání/mediální výchovy v České republice. Tato zjištění budou následně ověřována a dotazována prostřednictvím hloubkových rozhovorů se stakeholdery z prostředí škol a školských institucí. V analytické části budou tedy využity dvě kvalitativní metody, čímž se zvýší reliabilita výsledků výzkumu. Vedlejším účelem výzkumu je možnost dalšího ověřování výsledných hypotéz či otázek například formou dotazníkového šetření. Díky hloubkovým interview je také možné získat širší vhled do problematiky současného mediálního vzdělávání, kterému se v posledních letech v České republice věnuje jen několik málo studií či průzkumů. To je důležité i z toho důvodu, že se chystají revize rámcových vzdělávacích programů, které by měly zlepšit kvalitu výuky na školách i tím, že budou klást důraz na rozvoj klíčových kompetencí, mezi nimiž má mediální...
|
|
|
Výuka o dezinformacích. K mediální výchově v Česku, Finsku a Velké Británii
Bílková, Petra ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem dezinformací a demonstruje, jak ve vybraných zemích školy ve výuce mediální výchovy přistupují k problematice dezinformací a následně tyto přístupy porovnává. Bakalářská práce se věnuje konceptu dezinformací a rozlišuje další pojmy s tímto tématem spojené (fake news, hoax, konspirace atd.) Práce dále analyzuje základní aspekty mediální výchovy, a to konkrétně v České republice, Finsku a Velké Británii. Tato část podává čtenáři jasnější obraz o tom, jak jednotlivé státy přistupují k výuce mediální výchovy. Srovnání je provedeno právě s důrazem na téma dezinformací. Práce se tak snaží přispět k řešení otázky, zda jsou čeští žáci dostatečně edukováni v tom, jak zacházet s dezinformacemi a médii celkově.
|
|
|
Generace X a její mediální gramotnost
Elznicová, Veronika ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úrovní mediální gramotnosti generace X. Mediální gramotnost jejích příslušníků sleduje prostřednictvím příbuzných témat, jako jsou mediální návyky generace X, důvěra v média nebo možnosti mediálního vzdělávání. Teoretická část uvádí do tématu mediální gramotnosti a historický vývoj mediálního vzdělávání, vysvětluje jejich význam pro jedince i společnost, představuje současnou nabídku mediálního vzdělávání v rámci celoživotního učení a nejnovější uskutečněné výzkumy v této oblasti. Praktická část je věnována kvalitativní analýze deseti hloubkových rozhovorů. Zkušenosti a postoje zástupců generace X jsou v ní sledovány ze dvou pohledů, první přístup se zaměřuje na každého respondenta zvlášť tak, aby zprostředkoval respondentovy odpovědi jako jedinečnou kombinaci jedinečných zkušeností, návyků a názorů. Další část analýzy poskytuje srovnání odpovědí respondentů a formuluje dílčí témata vhodná pro další výzkum v oblasti mediální gramotnosti a mediálního vzdělávání generace X. Těmi hlavními jsou např. role názorových vůdců v rozhodování, informační přetížení nebo sebereflexe v oblasti mediální výchovy.
|
|
|
Mediální vzdělávání na pražských gymnáziích z pohledu studentů a učitelů
Navrátilová, Tereza ; Odstrčilová, Klára (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je výzkum mediálního vzdělávání na vyšších stupních pražských gymnázií, a to kvalitativní metodou z pohledu hlavních aktérů - studentů a učitelů. Hlavním impulzem pro zaměření na gymnaziální studenty z Prahy bylo, že právě tato skupina dosahuje nejvyšších výsledků, co se týče úrovně mediální gramotnosti napříč českými studenty. Pro účely analýzy byla použita data sesbíraná skrze polostrukturované hloubkové rozhovory s pedagogy na pražských gymnáziích, ohnisková skupina se studenty druhého ročníku čtyřletého studijního programu Gymnázia Na Zatlance a online dotazník, který vyplnilo 55 studentů z různých pražských gymnázií. Data byla následně analyzována metodou otevřeného kódování a tematické analýzy. Výsledky ukázaly, že ačkoliv je mediální výchova zařazena jako průřezové téma do rámcově vzdělávacího plánu, polovina respondentů odpověděla, že se jim mediálního vzdělávání nedostává. Zároveň ukázal, že její zařazení do výuky závisí na jednotlivých učitelích a jejich osobní motivaci k její výuce. Učitelé pak cítí nedostatečný prostor a prioritizaci tématu ze strany vedení škol. Pokud se výuka na školách vyskytuje, tak spíše jako průřezové téma, pouze zřídka jako samostatný předmět. Učitelé i žáci se cítí částečně gramotní. Žáci cítí větší jistotu při ovládání nových...
|
host ::
RSS.